Právní pomoc kočkám a zvířatům v nouzi
24. února 2009, Redakce
Často se setkáváme s vyhláškami o zákazu krmení zvířat, kterými mnohé obce pohodlně řeší regulaci populace ztracených, opuštěných a toulavých zvířat s tím, že se zvířata odstěhují jinam anebo uhynou hladem, zatímco by zřizovaly útulky nebo uzavíraly smlouvy o péči s útulky soukromými a řádně prováděly kastrační program. Obce oprávnění těchto vyhlášek zdůvodňují:
- §13b novely zákona na ochranu zvířat, odst.1 Obec může k regulaci populace toulavých a opuštěných zvířat provádět, d) podporu činnosti k uskutečnění regulace populace omezováním nekontrolovaných zdrojů potravy…
- obecným zmocněním, které mají dáno zákonem o obcích (128/2000 Sb., § 10) a zákonem o hlavním městě Praze (131/2000 Sb., § 44). Na základě tohoto zmocnění mohou vydávat vyhlášky o zákazu krmení opuštěných koček, psů, holubů či synantropních zvířat, mohou ukládat povinnosti k zabezpečení místního veřejného pořádku, k zajištění udržování čistoty na veřejných prostranstvích, k ochraně životního prostředí, zeleně a k užívání obecního i soukromého majetku a zároveň mají dáno právo ukládat pokuty za nedodržování těchto povinností.
Jenže vyhláška o zákazu krmení v rámci regulace populace toulavých zvířat a udělování pokut za nedodržení vyhláškou uložené povinnosti, není v souladu s právními předpisy na ochranu zvířat ČR a EU.
- z hlediska ústavněprávního lze považovat většinu právních norem obsažených ve vyhláškách obcí, hlavního města Prahy, krajů a okresů za protiústavní a nezávazné, protože nikdo není vůči státu povinen dodržovat zákazy a plnit povinnosti, které nestanoví zákon, a nikdo nesmí být k takovému dodržování nucen.
- z hlediska etiky a efektivity lze zákaz krmení pokládat za kontraproduktivní řešení regulace populace opuštěných zvířat, které nemá ve vyspělém světě obdoby. Opuštěná zvířata se totiž množí bez ohledu na svůj blahobyt, naopak v době ohrožení populace se množí více, aby případné ztráty pokryly. Omezení potravy má za následek pouze množství oslabených jedinců, mezi kterými se snáze šíří různé choroby.
- z hlediska ochrany zvířat je takový postup v rozporu s
preambulí zákona na ochranu zvířat proti týrání a se závaznou Evropskou dohodou o ochraně zvířat v zájmovém chovu, kapitola III, Dodatečná opatření pro toulavá zvířata, článek 12 (ii).
- z hlediska §13 odst 2 zákona na ochranu zvířat a §135 Občanského zákoníku, každý kdo se ujal toulavého (i uniklého majiteli, což je přestupek, protože každý včetně útulků, azylů a depozit je povinen učinit opatření proti úniku zvířat) či opuštěného zvířete (což je bohužel setrvale nevymahatelný přestupek) je povinný oznámit nález obci, která je povinna se o opuštěná či toulavá zvířata postarat po dobu ½ roku, buď ve vlastních zařízeních či uzavřením smlouvy s útulky soukromými nebo spolků na ochranu zvířat.
- z hlediska ÚKOZ, dříve střešního orgánu ochrany zvířat, nyní poradního orgánu ministra Mze, mají obecní úřady povinnost se postarat o opuštěná nebo toulavá zvířata viz.
V České republice funguje Zákon na ochranu zvířat proti týrání včetně dalších zákonů, pokynů a doporučení týkajících se péče o opuštěná zvířata již řadu let. Česká republika je členským státem EU, tudíž i pro ni platí legislativa EU.
Je tedy nutné tyto zákony, pokyny, doporučení a legislativu EU dodržovat a vymáhat jejich dodržování také od obcí.
Prosíme, obracejte na starosty a zastupitele svých obcí a žádejte je (nejlépe písemně), aby obce zřizovaly útulky pro ztracená, opuštěná či toulavá zvířata nebo uzavíraly smlouvy o péči s útulky soukromými a řádně prováděly kastrační program zejména opuštěných koček. Zároveň jim doporučte zřízení tzv. chráněných stanovišť pro vykastrované plašanky viz Projekty a jejich reakce-odpovědi nám posílejte.
Pokud potřebujete poradit s textem žádostí, prosíme, obraťte se na nás,
e-mail: info@kockaapravo.cz, prava.kocek@atlas.cz,
tel. zázn. fax: +420 257 923 106, mobil: +420 737 601 008
Děkujeme.
|