Příběhy a fotografie kočiček z depozit


Buchta
 19. června 2017, autorka Lízinka Marešová


Tak jsem pomáhala v kuchyni paničce vařit a dělali jsme těsto na buchtu. To já ráda vyskočím na kuchyňský stůl a jsem připravená pomáhat. Panička tam má připravenou moudrou knihu, které říká kuchařka, a když jí otevře, tak si pěkně na ni lehnu a jsem připravená k práci. To víte kočičáci, kolikrát se stane, že naši páníčci tu a tam nějaké to písmenko přehlédnou a o nás se říká, že vidíme jako rysové. Panička si připravuje všechny suroviny a já pomalinku čtu z knihy a zároveň hlídám paničku, aby tam dávala všechno a nic neošidila, to víte, na nás kočky si jen tak nikdo nepřijde.
A tak jak vám ležím v té knize a čtu recept tak vám mi najednou přijde, že mám nějak těžký ocásek, a nejde s ním hnout nahoru ani do stran prostě nikam. A milí kočičí kamarádi po velké námaze jsem zjistila, že mám ocasek zalitý v pekáči s těstem! Co byste tomu řekli? No, správný kuchař musí ochutnávat vším co má, zdali těsto je kvalitní.
Musím vám říct, že bylo legrační, když jsem se zvedla a jak se tak otáčím, abych se podívala, co mi tam ten ocásek drží, tak jsem do těsta šlápla ještě tlapkou! To bylo nadělení. Celá těstem ulepená. Tak jsem si lehla a začala se jazýčkem umývat. Teda musím říct, že těsto bylo kvalitní a nechybělo mu vůbec nic. S ocáskem to už bylo trošku horší, protože byl slepený a musel se vykoupat, což já nemusím! Ale vydržela jsem to. Ťapku jsem si olízala sama a pěkně orazítkovala knihu zvanou kuchařku, aby páníčci měli památku na čtyřnohou kuchařku. No a tak se mne stala Líza kuchařka. Mějte se moc krásně! Své milé kočičí přátele zdraví promovaná kuchařka číča Líza Marešová.
Předtím




Zpět