První společnost za práva koček - Příběhy a fotografie kočiček z depozit

14. září 2015, Honza Mareš

Děkujeme ti za tvou milou odpověď. Též děkujeme za pozvání k vám do domečku, ale to víš, my kočičí dámy nemáme zrovna dobré zkušenosti s tím, co se pohybuje a dělá rachot, jako jsou třeba auta autobusy vlaky a tak.
Prostě jsme holky kočičí a technice moc nevěříme. Čáro, víš, má kámoška se také nerada koupe a vodičku moc nemusí, to já se koupu ráda a vydržím to i s česáním. Já jsem totiž kočka domácí a moje kámoška Čertice kočka venkovní ta chodí ven normálně. To já kdybych já šla s kámoškou ven, tak bych asi zapomněla cestu kudy se vrátit domu.

Ale nemysli si, že když jsem číča domácí číča tak se doma nudím. Kdepak, mohu kamkoli chodit vše prozkoumávat všude vlézt akorát dvojnožci přede mnou zavírají dveře do koupelny a WC protože tam mají přípravky na praní a na mytí.
Čáro, to já jako kotě byla zvědavá, co mají v koupelně v pytlíku u pračky dvounožci skovaného. Myslela jsem si, že je to něco dobrého, ochutnala a pak jsem měla plnou tlamičku pěny a bublin a ještě mi dvounožci hubovali a proto začali ty dvě komůrky zavírat.
Kluci kocouří tak teď vám prozradím, co kamarádka Čertička vymyslela za novou zábavnou hru. To když čas od času zapomenou dvounožci otevřenou skříň anebo se dvířka nedovřou, kamarádka Čertička si vyskočí do poličky (ona ráda leží na čistém vyžehleném prádle). No, a když si chce udělat pohodlný pelíšek ke spánku a něco jí tam překáží, tak začne hrabat a z poličky to lítá všude po pokoji. Já tiše sedím před skříní a koukám jak to všechno lítá kolem mne a kmoška si pohodlně leží a chrupe. Tak jsem to také jednou zkusila v jiné skříni. Vytáhla a shodila jsem malý košíček, který mi tam překážel, dopadl na zem a věci se vysypaly. No, a když to letělo, tak jsem se shora dívala, jak to padá a pak jsme si s kámoškou s těmi věcičkami hrály. Musím tedy říct, že nás dvojnožci nepochválili, ale v celku nám to občasné lumpačení prochází.

Večer když chodíme spát, kámoška hupne na sedačku na složené deky a přehoz spát. Já ale ještě chodím koukat ven na balkón, kde se co šustne. Po nějaké chvilce se jdu podívat na dvojnožce, co koukají na telku. Pak si protáhnu záda, nabrousím drápky na škrabadlu a jdu zase na balkón jistit noční cvrkot. No a pak si jdu ještě něco zakousnout, vyskočím si na škrabadlo, přejedu si kožíšek precizním olíznutím, pozoruji chvíli pohyblivé obrázky a pochvíli se mi začnou zavírat očka a spím.
Tak tahle to u nás chodí, nestěžujeme si, máme se dobře.
Čáro, tak zase napiš nějakou příhodu, kterou si zažil se svými kamarády Máťou a Míšou.Mějte se hezky kluci kočičí a napište vaše kámošky Lízinka a Čertička.

Předtím

Zpět