Tiskové zprávy
TISKOVÁ ZPRÁVA - Ochrana zvířat není politikum
13. 5. 2010, Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Ochrana zvířat se jistě dá v rámci vymezování se různých politických subjektů vnímat i jako „politické“ téma, ale ve skutečnosti tomu tak není. Jde o záležitost odbornou. Ochranu zvířat hospodářských, pokusných, zájmových i volně žijících řeší v první řadě zákon na ochranu zvířat proti týrání a trestní zákoník, dále, a to nepřímo, veterinární zákon, zákon na ochranu přírody i řada dalších zákonů.
Na tvorbě veterinární i „ochranářské“ legislativy se pochopitelně nejvíce podílejí odborníci, a to jak ze Státní veterinární správy, tak z Ministerstva zemědělství, či Ministerstva životního prostředí, ale i nevládní organizace, a je i prostor pro poslanecké návrhy. Základem pak je příbuzná legislativa EU, tj. nařízení a směrnice.
Čas od času se objeví téma, které veřejností zahýbe, například, zda je zvíře věcí, anebo není. Zvíře je stávajícím občanským zákoníkem považováno za věc. Pokud majitel (chovatel zvířete) svou věcí někomu něco způsobí, nese za to zodpovědnost. Tj. když někoho přejede auto, není trestáno auto, ale řidič. Když někoho pokouše pes, opět je pohnán k zodpovědnosti majitel. A je to vhodné i proto, že věc se může dědit, a pochopitelně i prodávat a koupí nabývat. To všechno je možné z důvodu jednoduchého, že zvíře je podle zákona věcí. Je to pes, je to kočka, je to hospodářské zvíře.
 |
 |
 |
Objevují se však iniciativy, které usilují o zákonné konstatování, že zvíře je živý tvor, což však někomu jinému může připadat podobné, jako by někdo chtěl do zákona vtělit větu, že v noci je tma a ve dne světlo, což přece každý dobře ví. I když někdy je hodně pod mrakem a někdy zase v noci hodně svítí měsíc. Podstatné je, že při snížené viditelnosti je potřeba svítit. Podobně se zvířaty je to tak, že při snížené úrovni péče o ně je možné podle zákonů, které platí, dotyčného trapiče či lajdáka postihnout.
Není tedy lépe naučit se pracovat jak se zákonem na ochranu zvířat proti týrání, občanským zákoníkem, tak s veterinárním zákonem a se zákonem na ochranu zvířat proti týrání? Jde tedy o téma odborné anebo politické?
To je věc
Micinko, podívej, je to živý tvor, stonožka,
a na každé nožce zvláštní věc, je ponožka…
Ale kdybychom chtěli žalovat majitele,
asi řekne: No, to je věc, nechte jí, ať se mele…
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY
Slezská 7, 120 56 Praha 2,
tel. tiskový mluvčí: 227 010 154, fax: 227 010 190,
e-mail: j.duben@svscr.cz; web: http://www.svscr.cz.
Poznámka - názor redakce
Nedomníváme se, že práce se zákony vyřeší setrvalý problém s nedůstojnými podmínkami života zvířat v tzv. velkochovech, např. velkodrůbežáren, kde žijí slepice namačkány v klecích a mají pro svůj život prostor velikosti čtvrtky papíru či kuřat, která jsou po tisících uzavřena v těsných halách či setrvale a beztrestně týraných koček a psů. Zvířatům i jejich ochráncům totiž nepomůže ani sebelepší znalost Zákona na ochranu zvířat, Veterinárního zákona, Občanského a Trestního zákoníku, dokud budou orgány státní správy včetně orgánů činných v trestním řízení a justici benevolentní k utrpení a týrání zvířat viz Program ochrany. V České republice funguje Zákon na ochranu zvířat včetně dalších zákonů, pokynů a doporučení týkajících se péče o zvířata již od roku 1992. Je tedy zapotřebí tyto zákony, pokyny, doporučení a legislativu EU dodržovat a vymáhat jejich dodržování i od obcí.