První společnost za práva koček - O kočkách

10. října 2011, Cornell Feline Health Center

FIP je nemoc, kterou způsobují takzvané koronaviry. Několik různých druhů koronavirů je schopno nakazit kočku, ale naprostá většina nezpůsobuje vážná onemocnění. Druhy koronavirů způsobující FIP se vyznačují schopností napadat a množit se v některých bílých krvinkách. Infikované krvinky pak roznesou virus do celého těla napadené kočky. Silná zánětlivá reakce nastává v tkáních, kde se tyto krvinky nacházejí a zároveň poškozují vlásečnice v celém těle. Je to boj imunitního systému těla s virem odpovědným za onemocnění.
Napadené kočky přenášejí koronaviry slinami a exkrementy. Mnoho koček se nakazí vdechnutím nebo požitím viru, jiné potom při přímém kontaktu s nakaženým zvířetem nebo kontaktem s virem kontaminovanými povrchy jako je například oblečení, lůžkoviny, miska na krmení nebo hračky. Krev sající paraziti jakými jsou například blechy koronaviry nepřenáší!
Ačkoliv virus dokáže mimo tělo kočky, v běžném prostředí, při pokojové teplotě přežít 3 - 7 týdnů, lze ho rychle zlikvidovat většinou saponátů a desinfekčních prostředků používaných v domácnosti.
Kontakt s virem FIP obvykle nezpůsobí klinické propuknutí nemoci, nicméně některé kočky může postihnout mírný zánět horních cest dýchacích, který se projevuje kýcháním, slzením očí a vodnatým nosním sekretem, některé kočky mohou mít mírné střevní potíže. Většina koček, u kterých proběhne prvotní nakažení, se kompletně uzdraví, ačkoliv některé z nich se mohou stát přenašeči nemoci.
U většiny koček nepropuknou klinické příznaky onemocnění, pouze u malého procenta koček se vyvine smrtelné onemocnění a to týdny, měsíce a třeba i roky po prvotním infikování.
Vypuknutí klinických příznaků smrtelné FIP může být náhlé a neočekávané, především u koťat, nebo příznaky mohou během několika týdnů zesílit. I kočka testovaná jako FIP negativní může mít FIP pozitivní koťata. Ta se nerodí nakažená, ale nakazí se mateřským mlékem. Mnoho koček má nespecifické příznaky jako je například občasné nechutenství, skleslost, hrubá srst, ztráta na váze či horečka. FIP lze velmi těžko diagnostikovat kvůli velkému množství různorodých průvodních symptomů a pozitivní diagnóza je obvykle možná až po smrti zvířete.
Hlavní formy smrtelné FIP jsou takzvaná "mokrá" (efuzivní), "suchá" (neefuzivní) anebo kombinovaná (smíšená), to znamená jak mokrá, tak suchá. Charakteristickým znakem "mokré" formy je hromadění tekutiny uvnitř břicha a hrudníku. Když se tekutina příliš nahromadí, brání nakažené kočce v normálním dýchání. Propuknutí "suché" formy je obvykle pomalejší. Hromadění tekutiny je minimální, ačkoliv ztráta váhy, skleslost, anémie (chudokrevnost) a horečka jsou téměř vždy přítomny. Příznaky selhání ledvin (zvýšená žíznivost a močení), selhání jater (žloutenka), onemocnění slinivky (zvracení, průjem, cukrovka), příznaky neurologického rázu (ztráta rovnováhy, změny chování, ochrnutí, záchvaty), zánětu střev (zvracení, průjem) nebo onemocnění očí (zanícení, slepota) mohou být pozorovány v různých kombinacích.
Ze všech případů nákazy FIP je přibližně 39 % případů efuzní formy, 25 % neefuzní formy a 36 % formy kombinované neboli smíšené.
Mladé kočky (méně než dvouleté), starší kočky (více než desetileté), kočky ve špatné fyzické kondici, kočky bojující souběžně s více infekcemi, nebo kočky vystavené stresu či nadměrné zátěži jsou více náchylné k nákaze FIP!
V početných kočičích populacích jako jsou například velkochovy nebo útulky může být riziko infekce vyšší, postihující 80 - 90 % náchylných zvířat, u chovů samostatných a izolovaných koček 50 % náchylných zvířat a u běžné kočičí populace přibližně 20 - 48 % náchylných zvířat v období několika měsíců.
Od okamžiku objevení klinických příznaků, zbývá kočkám s tzv. "mokrou" (efuzní) formou FIP několik dní až týdnů života, ačkoliv některé dospělé kočky mohou přežívat 6 až 8 měsíců. Kočky s tzv. "suchou" (neefuzní) formou umírají obvykle během několika týdnů, v některých případech může smrt ovšem nastat až přibližně za 1 rok. Poskytnutím dobré zdravotní péče a dobře vyvážené výživné stravy můžeme kočce usnadnit a zpříjemnit poslední stádia choroby. Váš veterinář může předepsat léky omezující nepříjemné příznaky provázející nemoc anebo poskytnout specifickou podpůrnou terapii.
Imunosuprese je namístě pouze tehdy, pokud je pozitivní nález, ale žádné klinické příznaky.
Přítomnost koronaviru v organismu kočky lze dnes již testovat. Tyto testy zjišťují přítomnost protilátek proti koronavirům v těle zvířete. Pozitivní výsledek testu tedy vlastně znamená, že kočka byla vystavena koronavirům, ne nutně těm, které způsobují FIP a vytvořila si proti nim protilátky. Je-li test negativní, znamená to, že kočka nebyla koronavirům vystavena. Toto vyšetření se doplňuje ještě kompletním biochemickým vyšetřením krve, protože je jen jedním z vodítek při určování diagnózy FIP, případně rentgenem nebo sonografickým vyšetřením. V České Republice testy provádí každý veterinář, který se specializuje na kočky, ten přímo dělá test ELISA a výsledek je za 20 minut (provádí ho například veterinární ordinace na Staropramenné). Jinak se krev posílá do Plzně, kde udělají kompletní biochemické vyšetření, který je součástí identifikace FIP. Pokud jsou potřeba výsledky okamžitě (týž den) dělá se vyšetření v nemocnici na Homolce. Test na koronavirus stojí kolem 500 Kč, kompletní biochemické vyšetření pak 500 - 700 Kč. Všechny testy jsou ale jen vodítka, jeden z ukazatelů, jejich výsledky neukazují, že kočka má FIP a zemře!
Testování titru protilátek se v Čechách neprovádí. Tzv. titr, je míra nejvyššího naředění séra, které vyvolává pozitivní reakci. Nízký titr znamená menší hladinu protilátek proti koronaviru v séru a naopak.Vysoký titr u zdravého zvířete nemusí nutně znamenat větší riziko propuknutí klinických příznaků FIP anebo možnosti stát se přenašečem koronaviru způsobujícího FIP, než u kočky s titrem nízkým. Zaznamenání titru (hladiny protilátek) také automaticky nezabraňuje opakovanému nakažení koronaviry v budoucnu.
Pravděpodobná diagnóza FIP je obvykle založena na pozorování klinických příznaků nemoci, běžných laboratorních testech a vyšetření břišní tekutiny - jen z té se dá spolehlivě určit, zda se opravdu jedná o FIP.
První vakcína proti FIP byla uvedena na trh v roce 1991. Je to Primucell FIP od Pfizer Animal Health. Je to vakcína citlivá na teplotu a obsahuje inaktivní částice viru. Je určená pro intranazální neboli nosní užití u koček ve věku 16ti týdnů s posilovací dávkou za další 3 až 4 týdny a poté pravidelně každý rok. Jakmile je kočka jednou očkována, může mít pozitivní titr protilátek proti koronavirům. Toto může být problém pro chovatele, kteří používají serologická vyšetření k ochraně svých chovů před koronaviry. Vakcína se zdá být bezpečná, ale různé studie vyústily v rozličné odhady její efektivnosti. Dodnes stále není jasné, jakou roli Primucell FIP v ochraně kočky proti nákaze vlastně hraje, diskuse s vaším veterinářem vám pomůže rozhodnout, zda-li má smysl vaši kočku vakcinovat. Vakcína Primucell FIP stojí 350 Kč jedna dávka.
V současné době je FIP považována za smrtelnou nemoc od okamžiku, kdy propuknou klinické příznaky. Bohužel tato nemoc dosud není léčitelná. Některé formy léčby mohou na krátkou dobu způsobit zmírnění příznaků nemoci (punkce z dutiny břišní, imunizace), ovšem pouze u malého procenta pacientů.
Virus FIP nebyl zaznamenán u žádných jiných zvířecích druhů, než z rodu Felis. Není známo, že by virus infekčního zánětu pobřišnice představoval jakékoliv zdravotní riziko pro lidské bytosti. Nicméně, virus FIP je podobný běžnému psímu viru canine coronavirus, který způsobuje zánět střev u psů.
Co se týče vztahu mezi infekčním zánětem pobřišnice - FIP a kočičí leukózou FeLV, způsobují je dva zcela odlišné viry. Některé kočky mohou být nakaženy jak virem FIP, tak i FeLV, ovšem tyto nemoci jsou dvě zcela samostatné choroby. Pokud kočka trpí FeLV je její imunitní systém oslaben a proto je u ní větší riziku propuknutí klinických příznaků, pokud je vystavena infekci FIP
V prostředí s více kočkami je třeba udržovat zvířata zdravá jak jen to jde, minimalizovat jejich vystavení infekčnímu činiteli a tím snížit pravděpodobnost propuknutí FIP. Současná a pravidelná vakcinace koček, poskytování řádné stravy, udržování adekvátních hygienických podmínek, vyloučení nákazy virem FeLV, rozumný počet koček ve skupině, to jsou jen některé z faktorů, díky kterým lze omezit výskyt FIP ve skupinách koček. Důležitým faktorem propuknutí FIP je stres!
V příštím již třetím díle našeho seriálu se budeme věnovat nemoci zvané FIV (Feline Immunodeficiency Virus) neboli viru imunitní nedostatečnosti, či chcete-li syndromu získané ztráty imunity.
V článku jsou použity informace z Cornell Feline Health Center

Terapie spočívá v podávání vysokých dávek protizánětlivých látek k dosažení imunosupresního stavu.
Terapie antivirotiky (ribavirin) s dobrou účinností in vitro spíše kočičímu organismu škodí, rozhodně dle dostupných studií nevede k zlepšení nemoci.
Kočičí interferon (omega) má v terapii určitě smysl, i když zatím nebyl dostatečně prokázán jeho efekt. Interferon svým pravděpodobně nespecifickým antivirotickým účinkem v kombinaci s imunosupresivními preparáty může stav zlepšit. Doporučená dávka 10 6 IU / kg sc denně do zlepšení a pak 1 x týdně.
Prednison podáváme 4 mg/kg per os denně, případně kombinujeme s cyklofosfamidem 2,5 mg/kg (50 mg/m 2 ) per os 4 dny po sobě následující v týdnu.
U těžší efúzní formy lze provézt paracentézu s aplikací dexamethazonu 1 mg/kg intra torakálně nebo intraperitoneálně každých 24 hodin dokud se efúze bude formovat.
MVDr. Tomáš Fiala

Zpět