|
Zákony
Právní pomoc kočkám a zvířatům v nouzi
Metodický návod č. OZ – 5/2000 30. srpna 2004, Redakce Státní veterinární správa České republikyOdbor ochrany zdraví a pohody zvířat – oddělení péče o pohodu zvířat Těšnov 17, 117 05 Praha 1 Čl. 11 Předepsaná základní evidence 1. Provozovatel útulku musí vést a poskytnout pracovníkům orgánů ochrany zvířat, provádějícím dozor nad dodržováním právních předpisů na úseku ochrany zvířat, tyto informace a doklady: a) provozní řád zabezpečující ochranu pohody zvířat a organizaci práce a pracovních postupů stanovených zvláštními právními předpisy, b) seznam přijatých zvířat s uvedením počtu, druhu, popisu včetně identifikačních znaků, hmotnosti, data a místa nálezu zvířat nebo uvedení jejich původních chovatelů , c) seznam vydaných zvířat a jejich nových chovatelů, včetně data předání, adresy, kde budou zvířata chována, nebo míst, kde byla zvířata opětně vypuštěna do původního prostředí, d) evidenci úniků zvířat z útulku, e) doklad o odborné způsobilosti. 2. Provozovatel vede v záznamech o zvířeti záznamy o zdravotním stavu zvířete při příjmu, záznamy o dalších kontrolách zdravotního stavu a o provedených veterinárních zákrocích, případně důvod a datum úhynu nebo utracení zvířete. Metodický návod SVS ČR č. 2000/05/EPIZ ze dne 28.2.2000 ve znění novely ze dne 1.8.2010 VETERINÁRNÍ PODMÍNKY PRO ZŘIZOVÁNÍ, PROVOZ A KONTROLU ÚTULKŮ A OBDOBNÝCH PODNIKATELSKÝCH ZAŘÍZENÍ. Zásady ochrany zvířat a veterinární péče umožňují fyzickým i právnickým osobám zřizovat útulky pro zvířata a obdobná podnikatelská zařízení. Zřizovatel útulku nebo obdobného podnikatelského zařízení je chovatelem ve smyslu §3 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen "veterinární zákon". Platí pro něj povinnosti vyplývající z výše uvedeného zákona, zároveň však je chovatelem nebo ostatní fyzickou anebo právnickou osobou podle zákona č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Tento návod se nevztahuje na zařízení (stanice pro hendikepované živočichy) a péči o zvířata, která patří mezi volně žijící druhy, které jsou současně zvěří, o něž v případě, kdy v důsledku zranění nebo jiných okolností není možná jejich existence ve volné přírodě, musí být postaráno v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a zákonem č. 23/1962, o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. Zřizování zařízení pro takové druhy se řídí uvedenými zvláštními předpisy. Pro ujednocení postupu orgánů Státní veterinární správy ČR vydávám tento metodický návod. Čl. 1 Vysvětlení pojmů Ve smyslu tohoto metodického návodu se rozumí: Útulek pro zvířata – dále jen útulek – zařízení, kde mohou být umístěna zvířata přímo závislá na bezprostřední péči člověka, zejména psi, kočky a jiné druhy zvířat ze zájmových chovů, a to na žádost a náklady chovatele, nebo zvířata toulavá a opuštěná. Toulavé zvíře – každé zvíře přímo závislé na bezprostřední péči člověka, které nemá zabezpečenu kontrolu nebo přímý dohled chovatele a pohybuje se volně mimo ustájení, výběhové prostory nebo domácnost svého chovatele. Opuštěné zvíře – každé zvíře přímo závislé na bezprostřední péči člověka, které nemá zabezpečenu kontrolu nebo přímý dohled chovatele, je nalezeno mimo ustájení, výběhové prostory nebo domácnost svého chovatele a podle zjištěných skutečností vyplývá, že ho jeho majitel opustil za účelem zbavit se jej. Útulkům podobná podnikatelská zařízení – jsou zařízení podnikatelského charakteru, kde je poskytována zvířatům péče po dobu a rozsahu požadovaném a hrazeném chovatelem. Např. zařízení "hotelového" typu pro psy, kočky apod. Stanice pro hendikepované živočichy – zařízení zřízené a provozované podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů pro poskytnutí péče pro zvláště chráněné živočichy neschopné v důsledku zranění nebo jiných okolností existence ve volné přírodě. Čl. 2 Požadavky na osobu pečující o zvířata 1. Pečovat o toulavá a opuštěná zvířata v útulcích může pouze osoba, která absolvovala odborný kurz pro odchyt toulavých a opuštěných zvířat a zacházení s nimi, včetně péče o ně v útulcích, s úspěchem složila zkoušku a získala osvědčení, jež ji opravňuje k výkonu této činnosti (podle § 42 veterinárního zákona). 2. Péče o zvířata v útulku musí být vždy zajištěna minimálně jednou osobou, která splňuje kvalifikaci podle odstavce 1, to nevylučuje, aby pomocné práce pod jejím dohledem nebo dle jejich instrukcí vykonávaly osoby, které uvedenou kvalifikaci nemají. Čl. 3 Podmínky pro výstavbu objektů 1. Prostory a vybavení útulku a péče o zvířata musí zabezpečovat přiměřené podmínky pro zachování fyziologických funkcí a biologických potřeb psů a koček nebo jiných druhů zvířat pro něž má být v útulku zajištěna péče tak, aby nedocházelo k jejich utrpení nebo poškození jejich zdraví. Prostory útulku určené pro psy a prostory pro kočky mají být provozně a prostorově odděleny. Zvířata musí být zabezpečena proti úniku z útulku. 2. Před započetím výstavby objektu a zařízení je zřizovatel povinen požádat místně příslušnou okresní nebo městskou veterinární správu (dále jen "OVS) o vydání závazného posudku v územním, stavebním nebo kolaudačním řízení podle §56 odst. (1) veterinárního zákona. 3. Žádost o vydání závazného posudku musí z hlediska ochrany zvířat a zabezpečení veterinárních podmínek obsahovat: a) druh zvířat, jichž se činnost týká nebo bude týkat, b) popis zařízení, jeho kapacitu a vybavení včetně stavební dokumentace Čl. 4 Zásady pro umístění objektu 1. Pro stavbu útulků je vhodné komunikací přístupné klidné místo, většinou je doporučováno využít pozemků mimo souvislou zástavbu. Předpokládá se vybavení dostatečným zdrojem nezávadné napájecí vody (v létě spotřeba 2 – 5 litrů pro 1 psa, 0,3 – 0,5 pro 1 kočku) a zdrojem elektrické energie. Nedoporučují se místa v oblastech intenzivní chemizace, místa u frekventovaných silnic a tratí, silně svažité a větrné pozemky, mrazové kotliny apod. Chovatelsky i hygienicky nevhodné je zřizování útulků v uzavřených dvorcích s nedostatečnou výměnou vzduchu a nedostatkem světla. 2. Uvedená zařízení se nesmí budovat v objektech krmivářských podniků a v objektech zemědělské velkovýroby. Ke stavbě útulků v objektech škol a zařízení pro děti, v objektech zdravotnických zařízení, v objektech potravinářských závodů a prodejen a veřejného stravování je třeba souhlasný posudek orgánů hygienické služby. 3. Objekty útulku musí být vybudovány tak, aby byla dodržena tato hygienická ochranná pásma: - vzdálenost od objektů zdravotnických zařízení s lůžkovou kapacitou nejméně 500 metrů, - vzdálenost od dalších objektů uvedených v odstavci 2. nejméně 100 metrů, - vzdálenost od veřejných vodních zdrojů a otevřených toků nejméně 100 metrů. 4. Objekty útulku musí být oploceny tak, aby se zabránilo přístupu jiných druhů zvířat a úniku zvířat z útulku. K tomu se doporučuje plot z pletiva, z plechových nebo prefabrikátových desek zabetonovaný nebo zakopaný do země (zabránit zvířatům v podhrabání). Pletivový plot se doporučuje nahoře opatřit plechovým pásem minimálně 40 cm vysokým, který brání přelézání zvířat, zejména koček. Doporučená výše plotu je kolem 180 cm. Od obytných budov a komunikací je vhodné oddělit prostory pásmem přirozené zeleně, nejlépe výsadbou keřů a stromů v šíři 3 m. 5. V zařízeních, která mají více než 10 ustajovacích prostor pro zvířata musí být zřízeno příjmové a karanténní oddělení, jehož kapacita se pohybuje kolem 10% kapacity ustajovacích prostor. Čl. 5
Doporučené rozměry a nároky na stavbu 1. Použité stavební a konstrukční materiály zejména povrch prostoru pro zvířata, konstrukce ustajovacích klecí (včetně dveří), konstrukce oplocení kotců a výběhů, mají mít pevný, hladký, odolný (agresivní moč masožravců) omyvatelný a dezinfikovatelný povrch. Z uvedených důvodů se má vždy zvážit a případně vyloučit použití dřeva a jemu podobných materiálů. Stavební konstrukce a vybavení mají být vybudovány, provozovány a udržovány tak, aby v nejvyšší možné míře zabraňovaly poranění zvířat (nesmějí mít ostré hrany, výčnělky a z pletiva nesmějí čnět dráty apod.). 2. Doporučené rozměry klecí a výběhů pro psy a kočky určují údaje v tabulce (příloha 1). 3. Psi držení venku musí mít k dispozici ochranný přístřešek. Psi držení převážně v místnostech útulku musí mít možnost každodenního volného pohybu na otevřeném prostranství. Pokud je nezbytné psy na dobu delší než 12 hodin uvazovat, musejí mít psi středních plemen možnost pohybu v prostoru nejméně 20 m2 a nesmí být uvázání na škrtícím obojku nebo tak, aby jim to působilo bolest nebo poranění nebo aby bylo možné tento stav třeba jen předpokládat. Vyhovujícím způsobem je např. uvázání na vodítko na kladce pohybující se na vodícím lanku. 4. Kotce pro kočky mají být konstruovány tak, aby je bylo možné předělit přepážkou, která umožňuje tam, kde je to nutné, oddělit kočku v době čištění od prostory, která je čištěna. Kotce se doporučuje umísťovat v místnostech, které případně mohou nahrazovat výběh a do nichž je možné kočky, které se již adaptovaly na pobyt v útulku, voně vypouštět. 5. Hrazení kotců a výběhů má být provedeno tak, aby zvířata po něm nemohla šplhat a nemohla jej přelézt (konstrukce svislých mříží u nezastřešených prostor nebo prostor bez pletivových strojů). Výběhy nebo jejich část se doporučuje zastřešit (nejlépe s použitím průhledných střešních materiálů). Nezastřešené výběhy pro kočky musí mít pletivo i na stropech. Vybavení má umožňovat spolehlivé uzavírání kotců, klecí a výběhů, které je sestrojené tak, aby jej zvířata nemohla sama otevřít, ani se o ně poranit. Pokud jsou vnitřní prostory a výběhy odděleny stěnou s průlezem pro zvířata, doporučuje se vybavit jej tak, aby ho ošetřovatel mohl uzavřít, aniž by musel vstoupit do kotce (vysouvací dvířka s lankem a kladkou). 6. Výběhy se doporučuje upravit tak, aby prostory i vybavení byly omyvatelné a dezinfikovatelné. Úroveň podlahy v tomto prostoru by měla být snížena a měla by umožňovat odtok dešťových vod drenáží. Pokud je na části výběhu písek nebo podobný materiál, měla by být jeho výměna prováděna vždy při jeho znečištění, minimálně však 1x za tři měsíce. 7. Podlahy chodeb, kotců, výběhů i pomocných prostor (přípravna krmiva apod.) mají mít odolný, pevný, hladký, neklouzavý, omyvatelný a dezinfikovatelný povrch. Spádování podlah kotců a výběhů má být provedeno tak, aby oplachové vody nevtékaly na přístupové cesty. 8. Konstrukce kanalizace má umožnit její snadné čištění a současně zamezit šíření a rozmnožování nežádoucích hlodavců. Z těchto důvodů se doporučuje k odkanalizování ustájovacích prostor pro psy budovat nejblíže výběhům a kotcům otevřené kanalizační svody opatřené mřížkou před jejich vstupem do kanalizace. Pokud je budována uzavřená kanalizace z ustájovacích prostor, případně prostor pro přípravu krmiva, je nezbytné zabezpečit její dostatečné spádování a doporučuje se použít průměr kanalizace trojnásobně větší, než jsou rozměry používané v komunální výstavbě (zamezit zachytávání odpadu, chlupů, kostí apod.). 9. Chodby mají být dostatečně široké, aby umožňovaly manipulaci se zvířaty a mají být udržovány vždy volné bez zbytečných překážek. Mezi chodbami a při vstupech do prostor se zvířaty se doporučuje taková konstrukce dveří (průhled v hodní části, mříže, nebo pletivo v rámu), aby byla možná kontrola prostor, do kterých se vstupuje. Čl. 6
Prostory pro přípravu a skladování krmiva 1. Pro přípravu krmiva je nutno volit samostatný snadno čistitelný prostor, opatřený stěnami a podlahou s pevným, hladkým omyvatelným a dezinfikovatelným povrchem. V útulcích se doporučuje používání granulovaného krmiva, pelet nebo konzerv. 2. Pro skladování suchých krmiv, včetně komplexních krmných směsí a krmných doplňků je třeba vyčlenit uzavřené, suché chladné místo bez slunečního osvitu. 3. Pokud je používáno nativní krmivo, musí být v přípravně krmiva bezpečně umístěno (jatečné odpady apod.) zejména živočišného původu se zřizuje samostatný prostor vybavený chladícím zařízením. 4. V blízkosti prostor určených pro přípravu krmiva se doporučuje i zřízení základního zařízení a vybavení pro osobní hygienu ošetřovatele. 5. Všechny uvedené prostory musí být vybaveny proti pronikání hmyzu (okenní sítě), škodlivých hlodavců a případně i ptactva a upraveny tak, aby bylo možno provádět pravidelnou průběžnou dezinfekci a deratizaci. Čl. 7
Další vybavení útulků 1. Zařízení s vyšší kapacitou než 10 ustajovacích míst musí být vybavena: a) místem pro shromažďování odpadů, zejména odpadů živočišného původu, b) vybavením pro ukládání trusu a podestýlky, doporučuje se je ukládat na kryté hnojiště nebo kompostovat, pokud tento způsob není možný, je nutné odpady skladovat ve zvláštních uzavíratelných nádobách, které se alespoň 1x týdně vyprázdní, mechanicky očistí a dezinfikují. Kapacita nádob činí minimálně 2-5 kg na ustájeného psa, kočku na dobu jednoho týdne. 2. Při projektování a provozu útulku pro zvířata v nouzi je třeba zvážit možnost, aby jeden z kotců byl přístupný pro stanovené osoby (odchytová služba, policie atd.) i mimo provozní dobu útulku a současně, aby zajišťoval podmínky pohody pro umístěná zvířata až do doby normálního (denního) provozu zařízení. 3. Místnosti v nichž se uvažuje o volném umístění zvířat (kočky, štěňata) nebo umístění plachých a agresivnějších jedinců se doporučuje opatřit bezpečnostním průchodem pro ošetřovatele. Bezpečnostní průchod je zařízení, které umožňuje ošetřovateli při vstupu po otevření prvých dveří (obvykle situovaných v rohu místnosti) vstoupit do bezpečnostního pletivem ohraničeného prostoru (půdorys cca 120 x 150 cm) a po uzavření prvých dveří přes pletivo zkontrolovat chování zvířat uvnitř prostoru, kde se volně pohybují. teprve po této kontrole otevřít druhé, obvykle pletivové dveře a vstoupit do prostoru se zvířaty. Toto zařízení zabraňuje i úniku zvířat, když ošetřovatel prostor se zvířaty opouští. Bezpečnostní průchod se doporučuje vybudovat, alespoň ve dvou vybraných prostorách útulku. 4. Prostory pro dlouhodobější pobyt pro kočky se doporučuje vybavit částmi kmenů umožňujících šplhání a obrušování drápů. Pro oba druhy je vhodné do ustájovacích prostorů vložit předměty pro rozptýlení a zabavení zvířat (míčky apod.). Volba těchto předmětů musí být taková, aby bylo možné provádět jejich průběžnou dezinfekci nebo i neškodnou likvidaci nebo aby se zvířata, zejména mláďata jimi nemohla poranit, nemohla je spolknout apod. 5. Zařízení útulku musí být vybaveno nezbytným zařízením pro bezpečný odchyt a manipulaci se zvířaty, která jsou v něm umístěna. Doporučuje se vybavení chytací sítí, rukavicemi a vodící tyčí se stahovacím obojkem. 6. Vybavení útulku má umožňovat i poskytnutí prvé pomoci zvířatům 7. Další pomocné prostory pro zvířata, např. místnost pro koupel, dezinfekci nebo dezinsekci přijatých zvířat, prostor pro veterinární vyšetření a zákroky, se zřizují v návaznosti na kapacitu útulku a musí odpovídat požadavkům veterinárních předpisů. Čl. 8
Hygiena chovu 1. Provozovatel zabezpečí nejméně jedenkrát denně provedení pečlivé kontroly stavu všech zvířat, jejich pohody a péče o ně, včetně kontroly technologických zařízení a odstranění v nejkratší možné době, každé zjištěné závady tak, aby nebylo ohroženo zdraví a život zvířat. Zvýšená pozornost musí být věnována březím a kojícím samicím a mláďatům. 2. Krmení a napájení zvířat je nutné provádět minimálně 1x denně a krmivo a nápoj podávat v nádobách, které byly před použitím řádně očištěny a dezinfikovány. Je třeba zabezpečit podání krmiva tak, aby k potřebnému množství mělo přístup každé zvíře. 3. Pokud je používána podestýlka, musí mít dobrou nasávací schopnost, nesmí být prašná nebo zaplísněná a nesmí jiným způsobem ustájená zvířata dráždit (zbytky těkavých látek apod.). Ustájovací prostory musí být vždy vybaveny tak, aby místo pro odpočinek nebo spánek zvířete bylo suché a bylo tepelně izolováno. Ustájovací prostory musí být každodenně čištěny. 4. Před ustájením nově přijatého zvířete musí být vždy provedeno důsledné vyčištění ustájovacích prostor a jejich dezinfekce. Zvláštní péči je nutné věnovat prostorám karantény a případně prostorám, kde došlo k onemocnění nebo úhynu ustájeného zvířete. K průběžné dezinfekci nejsou vhodné dezinfekční prostředky, které zvířata dráždí pachem (chlorové preparáty, lysol, kresol apod.). O provedené dezinfekci vede provozním řádem stanovená osoba záznamy. 5. Minimálně 1x za 3 měsíce nebo podle termínů stanovených provozním řádem je nutné provést celkový úklid, dezinfekci a dezinsekci prostor pro ustájení zvířat, přípravny, skladů krmiv, pomocných prostor a výběhů a dalšího zařízení a vybavení. O provedené činnosti vede provozním řádem stanovená osoba záznamy. Čl. 9
Chovatelské zásady 1. V případě kojících fen, koček a samic ostatních druhů zájmových zvířat chovaných v útulku smí podle posouzení veterinárního lékaře (viz. vyhláška č. 5/2009 Sb., o ochraně zvířat při veřejném vystoupení a při chovu) kojit pouze takový počet mláďat, který odpovídá zdravotní kondici kojící samice. 2. Minimální věk pro odběr štěňat od feny je 50 dnů, minimální věk pro odběr koťat od kočky je 84 dnů. Čl. 10
Protinákazová opatření 1. Při příjmu zvířat do útulku musí být provedena klinická prohlídka a kontrola zdravotního stavu přijímaného zvířete osobou odborně způsobilou,nejlépe veterinárním lékařem. Při podezření z onemocnění je nutné zvíře ustájit do provozně a prostorově oddělených karanténních prostor. 2. Podle veterinárního zákona a nákazové situace se na základě rozhodnutí orgánů veterinární správy provádí karanténování nově přijatých neznámých zvířat a případně ve stanoveném termínu vakcinace psů a koček proti vzteklině. 3. Při příjmu zvířat do útulku, který je zařízením podnikatelského charakteru, se doporučuje přijímat zvířata: a) bez klinických příznaků onemocnění, b) s potvrzením o provedené vakcinaci, nebo očkovacím průkazem - u psů od stáří 3-6 měsíců vakcinace proti vzteklině, provedená v termínu nejpozději jeden rok a nejdříve 30 dní před příjmem, dále se doporučuje, aby byli v imunitě proti nemocem přenosným na psy (např. psince, infekční hepatitidě, parvoviróze, leptospiróze), - u koček od stáří 3-6 měsíců vakcinace proti vzteklině, provedená v termínu nejpozději jeden rok a nejdříve 30 dní před příjmem a dále se doporučuje, aby byly v imunitě proti nemocem přenosným na kočky (např. parvoviróze, rinotracheitidě). Podle uvážení je možné požadovat též parazitologicko-koprologické vyšetření s negativním nálezem. 4. Provozovatel útulku nebo zařízení podnikatelského charakteru musí zabezpečit pro zvířata o něž pečuje veterinární péči. 5. Nad chovem zvířat v útulcích a podnikatelských zařízeních je prováděn veterinární dozor. Čl. 11
Předepsaná základní evidence 1. Provozovatel útulku musí vést a poskytnout pracovníkům orgánů ochrany zvířat, provádějícím dozor nad dodržováním právních předpisů na úseku ochrany zvířat, tyto informace a doklady: a) provozní řád zabezpečující ochranu pohody zvířat a organizaci práce a pracovních postupů stanovených zvláštními právními předpisy, b) seznam přijatých zvířat s uvedením počtu, druhu, popisu včetně identifikačních znaků, hmotnosti, data a místa nálezu zvířat nebo uvedení jejich původních chovatelů, c) seznam vydaných zvířat a jejich nových chovatelů, včetně data předání, adresy, kde budou zvířata chována, nebo míst, kde byla zvířata opětně vypuštěna do původního prostředí, d) evidenci úniků zvířat z útulku, e) doklad o odborné způsobilosti. 2. Provozovatel vede v záznamech o zvířeti záznamy o zdravotním stavu zvířete při příjmu, záznamy o dalších kontrolách zdravotního stavu a o provedených veterinárních zákrocích, případně důvod a datum úhynu nebo utracení zvířete. Čl. 12
Závěrečná ustanovení 1. Tímto Metodickým návodem se ruší platnost Metodického pokynu č. 12, Čj.: Ře 1653/91 ze dne 1. 10. 1991 k veterinárním podmínkám pro zřizování, provoz a kontrolu útulků pro zvířata a obdobných podnikatelských zařízení. 2. Metodický návod nabývá platnost dnem podpisu. Doc. MVDr. Milan Malena, Ph.D. ústřední ředitel Minimální požadavky na ustájení psů a koček. Psi – přílohy vyhlášky č. 207/2004 Sb., o ochraně, chovu a využití pokusných zvířat.
Poznámka: Plocha na jednoho psa se vždy stanoví jako součet plochy kotce a plochy výběhu i v případě, že výběh není vybudován. Čísla v závorkách tedy udávají celkovou plochu na jednoho psa, tj. podlažní plochu na jednoho psa, tj. podlažní plochu boxu s připočtením přilehlého výběhu. Dělící stěny mezi boxy se instalují tak, aby se psi nemohli navzájem poranit. Kočky – přílohy vyhlášky č. 207/2004 Sb., o ochraně, chovu a využití pokusných zvířat.
Poznámka: Boxy je potřeba opatřit odpočívadly a vybavením pro šplhání a broušení drápů. publikováno: 15. prosinec 2010 poslední aktualizace: 3. únor 2011 |