Příběhy a fotografie kočiček z depozit


Tak si to milá Elís představ
 14. dubna 2019, Jana Petrželková


Tak si to milá Elís představ, jaká je u nás legrace. Žadonit budeš, abys k nám mohla jít bydlet!
Já, celý život sova a ranní vyspávač, najednou snad trpím stařeckou nespavostí či co. Ve 22 hod je pro mě půlnoc a ráno se budím SAMA !!! mezi 5,30 a 6,00.
Tak si pak uvařím kafe, nakrmím kočičí panstvo a jdu si s tím kafem sednout k notebooku, kde hraju hnusný karban. Ale protože je venku ještě tma, musím si rozsvítit stolní lampičku. Tak.
Tuhle se mi ale stalo, že jsem si šňůrou od lampičky zvrhla hrnek s kafem. To se začalo zlotřile rozlévat po psacím stole, žádný vychování. Kromě toho se část kafe zvrhla rovnou na notebook, takže jsem ho popadla a vyzdvihla ve snaze zachránit, co se dá. Tím pádem jsem ovšem utopila myš.
Myš jsem teda vypnula, vyndala baterie, vytřela, vyčistila a položila jsem jí do obýváku na stůl vedle kamen, aby řádně vyschla. Hezky rozmontovanou, zádíčkama dolů. Pak jsem šla trafikovat. A když jsem přišla, co myslíš? Myš jsem na stole nenašla. Ona tam teda byla, jen nebyla vidět! Ano, hádáš správně. Čára jí zahubil.
Upřesňuji: blicí kocour Čára. Pro něj to není nic nečistého, práskne to kamkoli, proč ne právě na stůl? A na myš?
A ještě mě v předsíni tak vítal a pak utíkal do obýváku a skočil rovnou na stůl, jako kdyby mi chtěl říct "koukej, to jsem s tou myší zatočil, to jsem ale Rek a hrdina, co?" a očekával ujištění o tom, jak je šikovný a jaký je ohromný lovec a vůbec jak se stará. Musel se ale starat těsně po mém odchodu a tím, že jsem myš umístila poblíž topení, tak vše ztvrdlo takovým způsobem, že mě nezbylo nic jiného, než ubohou myš pohřbít!




Zpět