Příběhy a fotografie kočiček z depozit
Konečně taky pečeme
13. prosince 2018, Jana Petrželková
Ahoj Alice, my jsme ti tak děsně ukalupírovaní, to je hrůza. Tuhle jsme uklízeli špajz a teď už KONEČNĚ TAKY PEČEME. Že by to bez nás vůbec, ale vůbec nešlo, je ti doufám jasné. Už jsme několikrát převáleli vál, vytřeli kožíškama plechy a zkontrolovali čerstvost všech surovin a teď pečlivě, důkladně a důsledně dohlížíme na všechno. To je móc práce, ještě že jsme na to 3, to by jeden nestihl. Jana teda už zas bere každou chvíli jméno boží nadarmo, ale pečeme. Chlupaté rohlíčky, tlapkové koláčky a tak. Já jsem si omylem sedl do misky s marmeládou a Jana mi vyhrožovala, že mě slepí s Matějem k sobě, poleje čokoládou a bude to prej její majstrštyk. No to nevím co to je, ale chce to dát prý někam na charitu. No to je mi nakonec jedno, mám toho fakt moc na starosti - třeba Míša chtěl vědět, co je v té obrovské třílitrové sklenici, ale já taky nevěděl a packou jsem tam nedosáhl a tak jsem jí shodil na zem abych se líp podíval.....byly tam namleté piškoty, ale ta hloupá Jana koukala jak drak a přitom by měla být ráda že jí nejen pomáháme, ale ještě se chceme vzdělávat. A když pak pode mou na lince ujelo plato vajec, tak dokonce práskla utěrkou, řekla něco tak sprostýho až se to stydím napsat a šla si do postele číst. No, Alice, víš, mě ti jí bylo nějak líto a taky jsem hodný kocourek a chtěl jsem jí pomoct, tak jsem ty žloutky ze země uklidil. Teda jsem je slízal. Jenže možná jsem mohl nechat i bráchům, asi toho bylo moc a já to pak vyzvracel v předsíni na koberec. Ale asi to i tak bylo OK, protože když pak Jana zase vstala a viděla to, tak řekla, že jí to chybělo ke štěstí. A tak už zase pečeme a já se na to chlupatý pečivo moc těším. Jana sice huhlá něco o tom, že to bude takhle akorát pro kočku, jenže já už jí znám a vím, že to nepeče pro žádnou drzou cizí kočku, ale pro nás, svoje milované kocourky a že nás jen tak škádlí. A Alice, nebojte, my vám dáme, bude toho dost i pro vaše kočičí panstvo a Eli zas dostane všechny skořápky. Jo a ještě budou perníčky, už jsou hotové a voňavé a já si pro ně chodím do mísy. Ještě ale nejsou počmárané. To myslím čeká a mě, když jsem ten Čára, no ne? Tak Alice mňou a páčko a krásnou třetí adventní neděli.! S láskou Čára vlastní packou