První společnost za práva koček - Příběhy a fotografie kočiček z depozit

23. listopadu 2014, Eva Beranová

(Eva Beranová)

Včera v noci za mnou přišly
všechny naše kočky
dávno zemřelé…
Postavily se do půlkruhu
a ve světnici zšeřelé
svítily jejich oči –
tajemné malé plamínky
s barvami duhovými,
přízračné drahé kamínky,
co ztratily se s nimi,
měsíční světlo v kapkách rosy…
Snad vyčítají –
snad prosí?

Mlčky sedly a čekaly.
Mají nekonečně času.
Nemoci v nich nehlodají,
rány už dávno nebolí.
Oči mají nehybné.
Nemžikají,
nesevřou se do líných štěrbinek.

Něco mě zabolelo.
Asi pár vzpomínek.
Odpusťte,
někdy jsem měla na vás
tak málo času…
Zmizely.
Byly to jen fantómy
Milých bytostí –
a lekly se mého hlasu.

Zpět