2. listopadu 2014, Redakce
Památka zesnulých neboli dušičky vychází z keltské tradice, ze které se později vyvinul americký svátek strašidel Halloween. Pro nás Evropany jsou ale tradičním svátkem Dušičky již od roku 998, kdy se veřejně začaly slavit v benediktinském klášteře v Cluny. Zádumčivé kouzlo těchto dní vzpomínek na naše zemřelé záplava květin věnců květinových mís vůně jehličí a tisíce plamínků zapálených svící na hřbitovech i na zahradních hrobečkách našich zemřelých zvířecích přátel vytváří ničím nenapodobitelnou atmosféru sblížení s milovanými bytostmi. Prosíme, vzpomeňte také na svoje zemřelé kočičky pejsky králíčky morčata ptáčky a všechny zvířecí přátele. Zapalte jim svíčku a případně i věčný plamínek zde.
Jelikož se už i u nás slaví svátek strašidel a duchů Halloween, doporučujeme majitelům koček a psů, aby je drželi raději doma. Hluk světla a leckdy i pyrotechnika včetně množství návštěv mohou zvířatům způsobit značný stres.
Na závěr si dovolujeme citovat báseň Jany Šušlíkové
Modlitba
Nezvaná lítost do ticha,
růženec pláče pod rukami
s bolestí trnů hany krále.
Ze svatostánku v katedrále
upíjí hořkost kalicha
duch boží volán modlitbami.
Prosíme pane za všechny již spící
toulavé pejsky i tlapky kočičí.
Zažehni plamen v lidech milující
co láskou jest – ať neničí.
Amen…
PŘEDEŠLÉ DUŠIČKY
|
Na závěr si dovolujeme citovat báseň Jany Šušlíkové